Není léčba jako léčba: Léková léčba bipolární afektivní poruchy I. část

31. března 2022 | Pacienti

Léčba duševních onemocnění může být rozdělena na mnoho způsobů. Například s ohledem na délku dělíme léčbu na krátkodobou a dlouhodobou nebo vzhledem ke způsobu léčby na lékovou a nelékovou. 

V tomto článku přiblížíme lékovou terapii, která působí především na procesy našeho mozku a psychické funkce. Lékům (medikaci) působícím na náš mozek, se říká psychofarmaka a mohou být rozdělena do několika základních skupin podle toho, na jaké psychické funkce působí. 

Níže představíme první část nejčastěji užívaných lékových skupin u pacientů s bipolární afektivní poruchou (stabilizátory nálady, antidepresiva a antipsychotika). V následujícím článku představíme další lékové skupiny (anxiolytika, hypnotika, neuroleptika a psychostimulancia).

Tak jako se všemi léky na předpis lékaře, i u psychofarmak, je vhodné a nutné se řídit individuálním doporučením Vašeho ošetřujícího psychiatra. Každý jsme jiný, jak po tělesné, tak duševní stránce a nastavení účinné léčby je někdy složité. Vybalancování různých léků se může u každého lišit. Níže uvedený přehled základních informací je pouhý všeobecný popis.

První lékovou skupinou jsou ANTIDEPRESIVA, která se používají především při léčbě depresí, úzkostných a dalších psychických poruch. Antidepresiva mají větší množství podskupin podle toho, jakou účinnou látku obsahují nebo jakým způsobem účinkují. Ty nejčastěji užívané jsou tzv. SIZVS(tedy selective serotonin reuptake inhibitors – česky inhibitory zpětného vychytávání serotoninu)), které pomáhají mozku efektivněji hospodařit se serotoninem jenž ovlivňuje regulaci naší nálady. Mezi známé zástupce patří například Zoloft, Cipralex, Deprex, Prozac, aj.

Další využívanou skupinou antidepresiv jsou tzv. SARI(tedy serotonin agonist reuptake inhibitors – česky agonisté setrotninu a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), které mají zdvojený účinek. Stejně jako SSRI pomáhají s hospodařením serotoninu a zároveň dodávají tělu látku podobnou serotoninu a tím zvyšují celý efekt stabilizace nálady. Nejznámějším lékem tohoto typu je Trittico.

Poslední skupina antidepresiv kterou přiblížíme, jsou dualistická antidepresiva, která působí na dva druhy systémů. Podskupina tzv. NDRI, cílí na vybalancování dopaminu a noradrenalinu regulující náladu a zároveň podporují i celkovou aktivizaci organismu. Nejužívanějším zástupcem je Wellbutrin. Zdaleka se však nejedná o celý výčet podskupin nebo příklady konkrétních antidepresiv. 

V léčbě bipolární afektivní poruchy se především využívají STABILIZÁTORY NÁLADY, tzv. Thymoprofylaktika, které pomáhají zmírňovat manické a depresivní epizody, aniž by, narozdíl od antidepresiv, hrozil přesmyk do opačné polarity nálady. Nejstarším známým stabilizátorem nálady je Lithium. V průběhu času se zjistilo, že i jiné lékové skupiny mají thymoprofilaktický účinek, jako například některá antiepileptika, jako je Valproát, Depakine či Biston. Nejnovější typy stabilizátorů (například Lamotrigin nebo Lamictal) jsou dokonce bezpečné i pro užívání v těhotenství. 

Další lékovou skupinou jsou ANTIPSYCHOTIKA, dříve známé jako neuroleptika, která pomáhají s integrací psychických funkcí. Antipsychotika mohou mít účinek stabilizace nálady a snižují psychotické projevy, jako jsou halucinace nebo bludy. Podobně jako u antidepresiv, i antipsychotika mají mnoho podskupin. Nejstarší podskupinou jsou klasická antipsychotika, která působí poměrně rychle, tlumivě a jsou vhodná u závažných a psychotických projevů bipolární afektivní poruchy nebo schizofrenie. Například se jedná o Haloperidol.

Další skupinou jsou tzv. atypická ANTIPSYCHOTIKA, která působí nejen na produkci dopaminu, čímž zmírňují psychotické projevy, ale například i na serotonin, a podobně jako u antidepresiv pomáhají se stabilizací nálady. Do této skupiny patří mnoho léků, jako například Risperidon, Zyprexa, Olanzapin, Quetiapine, Abilify, atd.

Slovníček:

Medikace = užívané léky = farmaka 

Mediátor = neurotransmitter = chemická látka v našem těle, která přenáší informace v mozku mezi jednotlivý nervovými buňkami, tedy neurony (např.: serotonin, dopamin,...)

Agonista = lék působící stejně jako přirozený mediátor 

Serotonin = chemická látka, jako neurotransmiter je především odpovědný za regulaci nálady, jeho nedostatek je spojován s depresí

Dopamin = chemická látka, jako neurotransmiter ovlivňuje prožívání příjemných pocitů (jeho hladina může být spojována až se závislostí), má vliv na integraci psychických funkcí (jeho hladina je spojena se schizofrenií) i hybnost (jeho hladina je spojována s Parkinsonem). 

Noradrenalin = chemická látka, jako neurotransmiter ovlivňuje spánek, bdělost, pozornost ale i náladu


Orel, M. (2016). Psychopatologie: Nauka o nemocech duše (2., aktualizované a doplněné vydání). Grada.
Vieta, E., Berk, M., Schulze, T. G., Carvalho, A. F., Suppes, T., Calabrese, J. R., Gao, K., Miskowiak, K. W., & Grande, I. (2018). Bipolar disorders. Nature Reviews Disease Primers, 4, 18008. https://doi.org/10.1038/nrdp.2018.8 Front Matter. (2021). In Neurobiology of Bipolar Disorder (s. i–ii). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-819182-8.09994-4

Související články

Zaujali jsme Vás?

Pokud Vás zajímá náš systém a přemýšlíte o zapojení sebe, svého blízkého nebo chcete investovat do smysluplného projektu, neváhejte nás kontaktovat.

Infomail

info@mindpax.me