Aktigrafie v psychiatrii

Narušení cirkadiánních rytmů a především vznik a výskyt spánkových odchylek jsou u pacientů s bipolární afektivní poruchou jedním z hlavních příznaků. Velké množství studií zabývajících se touto nemocí se proto zaměřuje na způsoby měření spánku a aktivity [1].

Záznam a diagnostiku odchylek cirkadiánního systému, který zahrnuje i pravidelnost spánkového režimu, je možné provádět různými metodami. Metody můžeme rozdělit na subjektivní a objektivní. Příkladem subjektivních metod záznamu spánku je například anamnestický rozhovor s odborníkem, průběžný záznam spánkových návyků (čas ulehnutí, usnutí, noční buzení) nebo subjektivně vnímaná míra odpočinku, která se zaznamenává do spánkového deníku. Tyto metody však mohou být zkresleny pacientovou schopností přesně zaznamenat sledované proměnné a jeví se jako vhodné spíše pro identifikaci spánkových preferencí, tedy chronotypů, než pro identifikaci faktického průběhu spánku a fungování cirkadiánního systému [2] [3].

Na druhé straně jsou dostupné objektivní metody měřící spánkové parametry u pacientů s bipolární afektivní poruchou. Prvním příkladem je polysomnografie, což je komplexní vyšetření spánku, které většinou probíhá ve spánkových laboratořích. Díky polysomnografii je možné zaznamenat celou řadu tělesných funkcí a diagnostikovat tak spánkové poruchy a narušení cirkadiánního systému.

Další hojně využívanou objektivní metodou je aktigrafie, která umožňuje sledovat 24 hodinový záznam pohybu pomocí aktigrafu. Aktigraf je přenosné zařízení se senzorem (tzv. akcelerometr), většinou v podobě malého náramku, který zaznamenává pohyb těla ve třech osách. Měří frekvenci, zrychlení a směr pohybu. Pohybové záznamy je pak možné rozlišit z velkého množství získaných parametrů na aktivní pohyby v průběhu dne nebo jako spánkovou aktivitu [3] [4].

Měření pomocí polysomnografu a aktigrafu se jeví jako srovnatelné a výsledky záznamů se shodují až v 90% [5] [6].

Aktigrafii tedy můžeme považovat za jednoduchou, objektivní metodu měření spánkových a pohybových vzorců v přirozeném prostředí, která snižuje riziko subjektivního zkrelení a mimo nošení akrigrafického senzoru neklade na pacienta další požadavky. 

Výzkumy zaměřující se na aktigrafické měření u pacientů s bipolární afektivní poruchou poukazují na viditelné odlišnosti v záznamech pohybu oproti kontrolním skupinám nebo v rámci jednotlivých fází onemocnění.

Z literárního přehledu současných výzkumů můžeme uvést například závěry systematické rešerše, která uvádí významně nižší celkovou míru denní pohybové aktivity u pacientů s bipolární afektivní poruchou v porovnání se zdravými kontrolami [7]. Další studie poukazují na rozdíly v individuálních aktigrafických záznamech vzhledem k aktuální fázi onemocnění, kdy je průměrná aktivita jedince vyšší u manické epizody v porovnání s epizodou depresivní [8]. 

Aktigrafický záznam u pacientů s bipolární afektivní poruchou se rovněž může lišit od záznamu pacientů s jinými psychickými obtížemi. Výzkum Smaguly a jeho kolegů zpětně odhalil zvýšené nepravidelnosti v odpočinkové či spánkové aktivitě v rámci hypomanické nebo manické fáze u osob s původně diagnostikovanou depresí [9].

Aktigrafie s sebou přináší velký potenciál k jednoduchému a přesnému záznamu pohybové aktivity, spánku i odchylek ve fungování cirkadiánního systému. Klíčová jsou však v těchto ohledech i analytická zpracování a interpretace získaných dat [3].

Využití aktigrafie v psychiatrii se nabízí mimo výzkumnou oblast i pro zařazení do klinické praxe.  Prostřednictvím detekce individuálního průběhu nemoci a identifikace fáze onemocnění, mohou být podpořena diagnostická rozhodnutí, nastavování vhodné léčby i  včasný zásah odborníka. 

Tento přispěvek mimo shrnutí současných poznatků z oblasti aktigrafického měření v psychiatrii navíc odkrývá hlavní důvody, proč vidíme jedinečnou přidanou hodnotu v Mindpax systému. Na jedné straně umožňujeme subjektivní záznam od pacienta, na straně druhé se opíráme o objektivní data, jejich rozsáhnou matematickou a statistickou analýzu, ve snaze o co nejpřesnější personalizovaný přehled vývoje bipolární afektivní poruchy.


[1] De Crescenzo, F., Economou, A., Sharpley, A. L., Gormez, A., & Quested, D. J. (2017). Actigraphic features of bipolar disorder: A systematic review and meta-analysis. Sleep Medicine Reviews, 33, 58–69. https://doi.org/10.1016/j.smrv.2016.05.003

[2]Chokroverty, S., & Ferini-Strambi, L. (Ed.). (2017). Oxford textbook of sleep disorders.
Oxford University Press.

[3] Murray, G., Gottlieb, J., Hidalgo, M. P., Etain, B., Ritter, P., Skene, D. J., Garbazza, C., Bullock, B., Merikangas, K., Zipunnikov, V., Shou, H., Gonzalez, R., Scott, J., Geoffroy, P. A., & Frey, B. N. (2020). Measuring circadian function in bipolar disorders: Empirical and conceptual review of physiological, actigraphic, and self‐report approaches. Bipolar Disorders, 22(7), 693–710. https://doi.org/10.1111/bdi.12963

[4]Kaplan, K. A., Talbot, L. S., Gruber, J., & Harvey, A. G. (2012). Evaluating sleep in bipolar disorder: Comparison between actigraphy, polysomnography, and sleep diary: Evaluating sleep in bipolar disorder. Bipolar Disorders, 14(8), 870–879. https://doi.org/10.1111/bdi.12021

[5]Mercer J, Bootzin R, Lack L. Insomniacs perception of

wake instead of sleep. Sleep 2002; 25: 564–571.

[6]Mullaney D, Kripke D, Messin S. Wrist-actigraphic

estimation of sleep time. Sleep 1980; 3: 83.

[7] De Crescenzo F, Economou A, Sharpley AL, Gormez A, Quested DJ. Actigraphic features of bipolar disorder: A systematic review and meta-analysis. Sleep Med Rev. 2017;33:58-69.

[8].Scott J, Murray G, Henry C, et al. Activation in Bipolar Disorders: A Systematic Review. JAMA Psychiatry. 2017;74(2):189-196.

[9]. Smagula SF, Krafty RT, Thayer JF, Buysse DJ, Hall MH. Rest-activity rhythm profiles associated with manic-hypomanic and depressive symptoms. J Psychiatr Res. 2018;102:238-244.

contact-us-background

Zaujali jsme Vás?

Pokud Vás zajímá náš systém a přemýšlíte o zapojení sebe, svého blízkého nebo chcete investovat do smysluplného projektu, neváhejte nás kontaktovat.

Objednejte si demo