Jedním z největších a nejobávanějších rizik bipolární afektivní poruchy je riziko sebevraždy, které se u žen i můžu objevuje zhruba u 0,4% pacientů ročně, což je více než 20x více než u běžné populace.

V České republice sebevraždou ukončí život každý rok
více lidí než těch, kteří zemřou při autonehodách!

V roce 2008 takto zemřelo v České republice 1 379 osob, z toho 1 123 mužů a 256 žen. Jde o podstatně více ztracených lidských životů než na silnicích při autonehodách. Suicidální (sebevražedné) pokusy jsou častější u žen, a je jich až 20–30× více než dokonaných sebevražd. Důvodem častějšího výskytu suicidálních pokusů u žen jsou především jiné metody (s menší účinností), které k sebevraždám volí.

Kdy je riziko sebevraždy u pacientů s bipolární afektivní poruchou největší?

Nejvyšší riziko sebevražd je u pacientů s bipolární afektivní poruchou v období depresivních propadů nebo smíšených epizod. Zde je důležité brát v potaz, že v těchto chvílích je (i dle předchozích článků “Jak vypadá bipolární afektivní porucha?”) myšlení člověka zkresleno, je více kritické, pesimistické až tunelové s prožitky bezmoci a bezvýchodnosti. To ale neznamená, že každý pacient, který se aktuálně nachází v depresivní epizodě, musí mít myšlenky na sebevraždu, či dokonce sebevraždu plánovat. Výskyt těchto myšlenek je individuální, stejně tak jako ostatní projevy deprese nebo mánie. Je nutné zdůraznit, že depresivní stav nemá jiné řešení, ba právě NAOPAK. A proto je nutné vědět na koho se můžete obrátit.  Pokud máte zkušenost s bipolární poruchou, jiným psychickým onemocněním, nebo opakovanými myšlenky na sebevraždu nebo se s takovou situaci setkáte v blízkém okolí, obraťte se na krizovou linku okamžitě.

Čtyři formy sebevražedného jednání – aneb jak se zorientovat?

Tyto informace jsou pouze orientační a reálné riziko sebevraždy vždy musí zhodnotit odborník, proto pokud máte  myšlenky na sebevraždu Vy, nebo o nich někdo ve Vašem okolí hovoří, vždy je dobré tuto situaci minimálně zkonzultovat s odborníkem na krizové lince, popřípadě konzultovat s ošetřujícím psychiatrem, psychologem nebo terapeutem.

Nejprve je důležité si přiblížit, jaké formy může mít sebevražedné jednání.

• Sebevražedné myšlenky – jsou prvním rizikovým stupněm, zejména pokud jsou opakující se i několikrát za týden/den.
• Sebevražedné jednání a tendence – zde může být typické verbalizování myšlenek, konkrétnější plánování, někdy i neverbální projevy jako je stažení se do sebe, nižší zájem o okolí nebo koníčky či poruchy spánku.
• Sebevražedný pokus – pokus o sebevraždu, který dotyčná osoba přežila. Zde je nutné vždy vyhledat odbornou pomoc (krizové linky, krizová centra, psychiatrickou pomoc, psychologa, a nebát se obrátit na rychlou záchrannou službu (155)). Důležitá je následná péče a například zvážení hospitalizace pro stabilizaci stavu.
• Dokonaná sebevražda – Jedinec na následky sebevražedného pokusu zemře. Zde je nutné brát v potaz pozůstalé a opět může být vhodné vyhledat odborníky pro poskytnutí odborné psychologické pomoci, kterou mohou nabídnout krizové linky nebo centra.

Jak riziku sebevraždy předejít, nebo snížit jeho dopad?

Jako efektivní se ukazuje rychlá odborná intervence – v první řadě, dle našeho předchozího článku, kontaktování krizových linek nebo krizových center.Kde Vám mohou odborníci pomoci situaci stabilizovat, sebevražedné jednání oddálit nebo Vám rovnou doporučí zavolat rychlou záchrannou službu (v ČR: 155/ EU:112 /US:911). Pokud, budete chtít, mohou Vám krizoví interventi i rychlou záchrannou službu zavolat, pokud jim upřesníte, kde se nacházíte.

Dále je vhodný  kontakt s psychiatrem či ošetřujícím terapeutem či psychologem, pokud jste v jejich péči a máte možnost se na tyto odborníky obrátit. Psychologové nebo krizoví interventi Vás pak mohou nasměrovat k další péči.

Riziko sebevraždy je u pacientů s bipolární afektivní poruchou obrovské. V porovnání s běžnou populací až 20x větší. Ať už pociťujete sebevražedné myšlenky Vy, nebo vidíte sebevražedné tendence u kohokoliv ve svém okolí, není radno riziko podceňovat. Vyhledejte pomoc odborníků okamžitě. Doufáme, že tento článek Vám alespoň trochu pomohl pochopit, kterým směrem se vydat.

Zdroje:

• Tondo, Leonardo, Gran Isacsson, a Ross J Baldessarini. „Suicidal Behaviour in Bipolar Disorder: Risk and Prevention“. CNS Drugs 17, č. 7 (2003): 491–511. https://doi.org/10.2165/00023210-200317070-00003.

• WHO: Suicidal behavior in Europe. The situation in the 1990 s. 1998.
• Koutek J. Jak rozpoznat a řešit suicidální riziko. Praha, Czechia: Interní Med. 2010;. 12(2): 109–110. https://solen.cz/pdfs/int/2010/02/12.pdf.
• Joiner, T.E. Myths about Suicide. Harvard University Press, 2010. https://books.google.cz/books?id=RSt4hnnKoWkC.
• Stone, D. M., & Crosby, A. E. (2014). Suicide Prevention. American journal of lifestyle medicine, 8(6), 404–420. https://doi.org/10.1177/1559827614551130